Historie VZS ČČK Soběslav
V začátcích Vodní záchranné služby vstupovali do jejích řad členové jachtařských spolků, potápěči, vodní slalomáři, zkrátka lidé vodou nějak postižení. Stejně tak tomu bylo i zde.
Začátek působení Vodní záchranné služby v Soběslavi se počítá od roku 1982, a to vyškolením prvního plavčíka. V tomtéž roce začala tradice školení plavčíků v Dobrušce, kde se konal 1. ročník a tehdy se spalo v domě u F. L. Věka. Prvním plavčíkem byl Vladimír Beránek.
Tehdy ještě nebyl oddíl VZS v Soběslavi a tak se působilo pod záštitou tehdejšího okresního výboru ČSČK.
Začátky nebyly jednoduché, okres se mohl sice pochlubit, že má ve svých řadách člena VZS, ale podpora byla mizivá. Bylo nutno tedy rozšířit členskou základnu. Jelikož osvěta a propagace ve zdejším kraji byla taktéž nulová, neměl o tuto činnost prakticky nikdo zájem. Až na členy potápěčského oddílu Delfín Tábor. Nakonec to nebyli jejich členové, kdo rozšířil řady soběslavské VZS, ale podařilo se přemluvit dva „náctileté“ kluky.
Pavel Pícha a Karel Marek tak rozšířili řady. Tím vzniklo družstvo a mohlo se začít jezdit po závodech.
Na to už slyšel tehdejší předseda OV ČSČK František Pavlát a přidělil nás pod místní organizaci ČSČK Soběslav IV. Začala se dělat školení první pomoci se zaměřením na vodní záchranu. Zakoupily se první stejnokroje a odjelo se na první závody. Bolevecký rybník v Plzni, tam se konal křest našeho oddílu. Začali jsme sbírat zkušenosti, a i když jsme neměli tréninky na bazénu jako ostatní kluby a sbírali jsme poslední místa, nechybělo nám odhodlání.
Po návratu z vojny se do oddílu přihlásil Martin Zrůbek a následně Lubomír Novotný a to už jsme si dovolili oslovit tehdejší vedení města. Pan Kratochvíl, místopředseda MNV Soběslav nám slíbil pomoc, ale chtěli od nás protislužbu. A tak jsme přijali naší první zakázku na práci, která souvisela se zbudováním městských studní. Jednalo se o sondáž v místě nových studní, zda tam nejsou umístěny některé inženýrské sítě. Šlo o vykopání a prohlídku určeného místa. Za tento průzkum nám byly přislíbeny prostory v domě U Zeleného stromu. Zde jsme začali postupně budovat sklad VZS Soběslav. Po zkušenostech se studnami jsme rozšířili naše služby na jejich čištění a za získané peníze nakupovali prostředky jak pro vlastní výdělečnou činnost, tak prostředky pro záchranu.
Bohužel kolegové Pícha a Marek z oddílu odešli a tak jsme kontaktovali kamarády z potápěčského oddílu Delfín Tábor a spolu jsme vytvořili nové družstvo. Přehrada Rozkoš u Náchoda, tam už jsme se prezentovali spolu s táborskými kolegy. Ota Rak, Václav Musil, Pepa Svačina,Václav Vaňek a další. Občas jsme si společně zatrénovali v táborském bazénu, kde měl potápěčský oddíl volné hodiny. Postupem času se k nám přidali i plavčice z bazénu Tábor a tak jsme vytvořili i smíšená družstva. Jako smíšené družstvo jsme například závodili v Sokolově. Společně s pelhřimovskou VZS jsme zajišťovali i divokou vodu na slalomových kanálech, ale i na jezech, jako v například v Táboře. I zde se osvědčila spolupráce s potápěči.
Po roce 1989 se kolegové z Tábora vrhli na podnikání a tak došlo k útlumu naší činnosti. Vrácení domu U Zeleného stromu původním majitelům nám vzalo i prostory pro sklad. Ale nové vedení města s panem Skřipským nám umožnilo se přestěhovat do Domu s pečovatelskou službou na adrese Kadlecova 306/II.
A tím se začala psát nová kapitola Vodní záchranné služby Soběslav.
